Antigua a Barbuda
Antigua a Barbuda[pozn. 1] je suverénní souostrovní stát ve východní části Karibiku v Malých Antilách. Nachází se v Závětrných ostrovech na východní hranici mezi Karibským mořem a Atlantickým oceánem, 70 km severně od Guadeloupe a 70 km východně od Svatého Kryštofa a Nevisu. Skládá se ze dvou hlavních ostrovů, Antigua a Barbuda, a mnoha dalších malých ostrůvků. Země je převážně rovinatá, nižší kopce jsou jen na jihozápadě Antiguy. Souostroví má tropické savanové podnebí s tropickými monzuny. Na ploše 440 km2 žije 106 tisíc obyvatel, což z ní činí pátý nejmenší suverénní stát v Karibiku a celé Americe. Hlavním a nejlidnatějším městem je St. John's. Velká většina obyvatel jsou Afro-Antiguánci a Barbudané, zejména západoafrického původu; nejrozšířenějšími jazyky jsou antigujská a barbudská kreolština, neoficiálním pracovním jazykem země je angličtina. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství.
Lovci a sběrači se na ostrovech usadili kolem roku 3000 př. n. l., pravděpodobně připluli na kánoích ze Střední a Jižní Ameriky. Po nich přišli Aravakové z Venezuely během takzvaného keramického období. V roce 1493 prozkoumal ostrov Antigua Kryštof Kolumbus, což následně vedlo k pokusu o španělské osídlení v roce 1520. Antigua zůstala nekolonizována až do roku 1632, kdy Edward Warner a jeho malá skupina vytvořili první úspěšnou britskou kolonii. Barbuda byla pod kontrolou rodiny Codringtonů až do 60.let 19. století. Nezávislost Antiguy poprvé navrhl princ Klaas v roce 1728, který se pokusil učinit z ostrova nezávislé království. Po emancipaci v roce 1834 se autonomie Antiguy pomalu zvyšovala, zatímco Barbuda byla postupně integrována do Antiguy. První demokratické volby se konaly v roce 1951 a v roce 1981 se Antigua a Barbuda staly nezávislými. Od roku 1960 do roku 2004 dominovala politice souostroví rodina Birdů, s jedinou přestávkou, která skončila zvolením Baldwina Spencera do funkce předsedy vlády.
Antigua a Barbuda je unitární parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu král Antiguy a Barbudy, jímž je britský monarcha. Ten je zastoupen generálním guvernérem s reprezentativní funkcí. Hlavou vlády je předseda vlády, zákonodárnou moc má vláda i dvoukomorový parlament. Je zemí s vysokými příjmy, ekonomika je založena na cestovním ruchu a státních službách. V indexu lidského rozvoje se umístila na 53. místě, je tak nejrozvinutější zemí v Karibiku. Ve srovnání se sousedními zeměmi zaujímá Antigua a Barbuda vysoké místo ve většině ekonomických ukazatelů a průměrné místo v oblasti politických svobod: země však nadále bojuje s problémy v oblasti lidských práv a politické polarizace, znovu se objevuje významné hnutí za nezávislost Barbudy a klesá svoboda tisku. Antigua a Barbuda je členem britského Společenství národů a království Společenství, dále je členem Organizace spojených národů, Organizace východokaribských států, Regionálního bezpečnostního systému, Karibského společenství a Světové obchodní organizace.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Lidé doby kamenné se dostali na Antiguu z Jižní Ameriky asi před 4000 lety. Když v roce 1493 objevil Antiguu Kryštof Kolumbus, byl prvním bělochem, kterého kdy domorodí Aravakové viděli. V roce 1620 ostrov zabrali Španělé, ale už v roce 1632 ho obsadili Britové a po krátkém období francouzské okupace zde bylo ustanoveno v roce 1667 britské panství. Na jižním pobřeží Antiguy vznikl v roce 1764 vojenský přístav English Harbour jako základna pro britskou karibskou flotilu.[pozn. 2] Otroctví, využívané k pěstování cukrové třtiny, bylo zrušeno v roce 1834. V únoru 1967 získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Spojeného království a 1. listopadu 1981 vyhlásila nezávislost pod názvem Antigua a Barbuda.
V 80. letech se na Barbudě prohloubila nespokojenost s ústřední vládou pro omezenou účast na rozhodnutích, která se týkají ostrovů. Barbuda usiluje o status nezávislosti. V roce 2017 byl ostrov Barbuda v důsledku hurikánu Irma značně poničen. Jeho veškeré obyvatelstvo bylo dočasně evakuováno.[2]
V roce 1967 byl k této zemi připojen ostrov Redonda. I když je tento ostrov blíž k území Montserratu, zámořskému území Spojeného království.[zdroj?]
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka Antiguy a Barbudy je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 s obráceným rovnoramenným trojúhelníkem, jehož základna je horní okraj listu a vrchol je v polovině dolního okraje. Trojúhelník tvoří tři pruhy – černý, modrý a bílý v poměru šířek 9:5:9. V černém pruhu je žluté vycházející slunce.[3]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Antigua a Barbuda je souostrovní země ve východní části Karibiku v Malých Antilách. Nachází se v Závětrných ostrovech na východní hranici mezi Karibským mořem a Atlantickým oceánem, 70 km severně od Guadeloupe a 70 km východně od Svatého Kryštofa a Nevisu. Skládá ze dvou hlavních ostrovů Antiguy (280 km2), 45 km severně vzdálené Barbudy (161 km2) a mnoha dalších malých ostrůvků. S rozlohou 440 km2 je pátým nejmenším suverénním státem v Karibiku a v celé Americe. Leží mezi 17° a 17° 40′ severní šířky a 61° 54′ a 62° 08′ západní délky. Země je převážně rovinatá, nižší kopce se nacházejí jen na jihozápadě Antiguy. Souostroví má tropické savanové podnebí s tropickými monzuny v jihozápadní části Antiguy.
Na topografii Antiguy a Barbudy, tvořené relativně nízkými ostrovy, mají největší vliv vápencové útvary, nikoli sopečná činnost. Boggy Peak, známý v letech 2008 až 2016 také jako Mt. Obama, je nejvyšším bodem Antiguy i Barbudy. Je to pozůstatek sopečného kráteru a tyčí se do nadmořské výšky 402 m na jihozápadě Antiguy.[4][5]
Země sdílí námořní hranice s Anguillou, Svatým Bartolomějem a Svatým Kryštofem a Nevisem na západě, Montserratem na jihozápadě a Guadeloupe na jihu. Oba hlavní ostrovy mají velmi nepravidelně tvarované pobřeží, které je poseto plážemi, lagunami a přírodními přístavy. Ze všech stran je obklopují útesy a mělčiny. Vzhledem k nízkým srážkám zde není mnoho vodních toků, na žádném z ostrovů se nenachází ani dostatečné množství sladké podzemní vody. [4]
Oba hlavní ostrovy jsou nížinné, ale Antigua se vyznačuje rozmanitým terénem. Většina povrchu je nížinatá, ale vyskytují se zde i kopcovité oblasti. Na severu se do nadmořské výšky 100 m zvedá silně rozčleněná vápencová tabule a na jihu ostrova zbytek denudované sopky, Boggy Peak. Zarovnaný povrch Barbudy tvoří korálové vápence; je sice výrazně nížinatá, ale její povrch není monotónní, zpestřují jej malé kopce. Nejvyšší bod Barbuda dosahuje nadmořské výšky 63 m. Redonda je malý skalnatý, neobydlený sopečný ostrov, na kterém se do výšky 300 m tyčí vyhaslý sopečný kužel. Leží asi 40 km jihozápadně od Antiguy. [5]
Podnebí ostrovů je klasifikováno jako tropické přímořské a je mírněno poměrně stálými severovýchodními pasáty s rychlostí mezi 30 a 48 km/h.[6] Vzhledem k nízké nadmořské výšce ostrovů jsou srážky vzácnější. Průměrné roční srážky činí 990 mm, přičemž jejich množství se v jednotlivých ročních obdobích značně liší. Obecně platí, že nejdeštivější období je mezi zářím a listopadem. Na ostrovech je obecně nízká vlhkost vzduchu a opakují se sucha. Průměrná teplota je 27 °C , s rozsahem od 23 °C do 29 °C v zimě a od 25 °C do 30 °C v létě a na podzim. Nejchladnější období je mezi prosincem a únorem. Na ostrovech jsou běžné hurikány, i silné; příkladem je hurikán Irma kategorie 5, který 6. září 2017 poškodil 95 % budov na Barbudě.[7] Asi 1 800 lidí bylo evakuováno na Antiguu.[8]
Souostroví se nachází v ekoregionech vlhkých lesů Leewardských ostrovů a suchých křovinatých porostů Leewardských ostrovů. Antigua a Barbuda má četné přírodní parky, včetně laguny Codrington, jednoho z největších vnitrozemských vodních útvarů na Malých Antilách. Navzdory hustému osídlení má země velké plochy nezastavěné půdy, nicméně Antigua a Barbuda čelí mnoha environmentálním problémům v důsledku klimatických změn. Lesy pokrývají 18 % povrchu.[9][10]
Politika
[editovat | editovat zdroj].jpg)
.png)
_(cropped).jpg)
Antigua a Barbuda je členem Commonwealthu, hlavou státu je král Antiguy a Barbudy, jímž je britský monarcha. Toho na místě zastupuje generální guvernér. Výkonná moc je v rukou předsedy vlády. Zákonodárná moc je svěřena vládě a dvoukomorovému parlamentu, který se skládá z panovníka, senátu a sněmovny reprezentantů.
Aktuálním panovníkem je Karel III. Předsedou vlády je obvykle předseda strany, která vyhrála volby do Sněmovny reprezentantů (18 členů), jež se konají každých 5 let. Druhá komora parlamentu, Senát, má 17 členů jmenovaných generálním guvernérem.
Antigua a Barbuda je členem několika regionálních společenství, např.: Organizace východokaribských států, Karibského společenství (CARICOM), Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky, Společenství latinskoamerických a karibských států, Sdružení karibských států, Regionálního bezpečnostního systému a Petrocaribe. Je také členem britského Společenství národů a království Společenství, a dále Organizace spojených národů a Světové obchodní organizace.
Administrativní dělení
[editovat | editovat zdroj]Stát sestává z 6 farností a 2 dependencí (Barbuda a Redonda).
 |
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Ekonomika Antiguy a Barbudy je založena na cestovním ruchu a státních službách. Cestovní ruch stále zajišťuje více než polovinu hrubého domácího produktu. Zemědělská produkce je zaměřena na domácí trh a je omezena malými zásobami vody na ostrovech a nedostatkem pracovních sil, které dávají přednost lépe placené práci v turistickém ruchu nebo stavebnictví.[zdroj?]
Zemědělství Antiguy a Barbudy je orientováno na pěstování cukrové třtiny. Dále se pěstuje bavlna, ovoce a zelenina. Chová se dobytek a provozuje rybolov. Průmyslová výroba je zaměřena na montáž na vývoz a řemeslnou výrobu; hlavními produkty jsou lůžkoviny a elektronické součástky.[zdroj?]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Obyv. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 1871 | 35 157 | — |
| 1881 | 34 964 | −0,06 % |
| 1891 | 36 819 | +0,52 % |
| 1911 | 32 269 | −0,66 % |
| 1921 | 29 767 | −0,8 % |
| 1946 | 41 757 | +1,36 % |
| 1960 | 54 060 | +1,86 % |
| 1970 | 64 794 | +1,83 % |
| 1991 | 60 840 | −0,3 % |
| 2001 | 76 886 | +2,37 % |
| 2011 | 86 295 | +1,16 % |
| 2026 | 106 365 | +1,4 % |
| Zdroj:[11] | ||
Národní statistický úřad odhadl počet obyvatel v roce 2026 na 106 365 s hustotou zalidnění 186 obyvatel na km2, což z Antiguy a Barbudy činí po Dominice druhý[pozn. 3] nejméně zalidněný suverénní stát v Karibiku a zároveň v celé Americe. Počet obyvatel narostl o 24 % oproti roku 2011 a přibližně dvojnásobně oproti roku 1960.[12] Ženy tvoří 53 % celkové populace a muži 47 %. Střední délka života je 78,3 let (muži 76,1, ženy 80,5), medián věku je 34,1 let (k roku 2025). Podíl obyvatel mladších 15 let činil 22 %, 68 % je ve věku 15 až 64 let a 10 % obyvatel je starších 65 let (k roku 2024). K roku 2023 žilo 24 % obyvatel ve městských oblastech, s ročním nárůstem 0,9 %.[4] Gramotnost je kolem 99 %.[13]
Většina obyvatel souostroví jsou potomci otroků, dovezených, aby pracovali na plantážích cukrové třtiny. Respondenti v sčítání lidu z roku 2011 uvedli více než patnáct etnických identit.[14] Hlavní panetnické skupiny jsou Afričané (87,27 %), míšenci (3,80 %), Hispánci (2,75 %), běloši (1,65 %), Indové (1,11 %), jiné (0,94 %), smíšené černé/bílé (0,93 %), neuvedené (0,88 %) a syrské nebo libanonské (0,67 %).[15] Do kategorie „ostatní“ byly zařazeny následující skupiny: indiáni (0,37 % celkové populace), Číňané (0,17 %), Asiaté (0,14 %) a Portugalci (0,11 %). Antigua a Barbuda má nejvyšší podíl obyvatel narozených v zahraničí v celé Americe, přičemž imigranti tvořili v roce 2011 30 % populace.
Antigua a Barbuda nemá žádný úřední jazyk.[16] Nejrozšířenějším jazykem v zemi je antigujská a barbudská kreolština.[17] Neoficiálním pracovním jazykem země je angličtina, kterou používají všechny vládní agentury a která je hlavním jazykem obchodní a akademické komunikace. Prakticky všechny osoby, které mluví antigujským a barbudským kreolským jazykem, umí také anglicky, takže téměř všichni obyvatelé země jsou bilingvní.[18] V roce 2011 používala populace jako hlavní jazyk následující jazyky: severní antigujština (57 %), jižní antigujština (8 %), guyanská kreolština (7, %), standardní angličtina (6, %), jamajský patois (5 %), španělština (2 %) a barbudská kreolština (2 %).[19]
Většina (77 %)[4] obyvatel státu jsou křesťané, přičemž největší jednotlivou denominací je Anglikánská církev (17,6 %). Dalšími zastoupenými křesťanskými církvemi jsou Adventisté sedmého dne (12,4 %), letniční hnutí (12,2 %), moravští bratři (8,3 %), katolická církev (8,2 %), metodistická církev (5,6 %), Wesleyan Holiness Church (4,5 %), Církev Boží (4,1 %), baptisté (3,6 %),[4] Mormoni (<1,0 %) a svědkové Jehovovi.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V Antigui a Barbudě převažuje vliv britské a africké kultury, který se projevuje v různých aspektech společnosti. Příkladem je národní sport, kriket. Po kriketu následuje fotbal, surfování a další sporty.
Vzhledem k tomu, že většina obyvatel Antiguy a Barbudy pochází ze západní Afriky a byla Evropany zotročena, má jejich hudba převážně africký charakter a evropské formy na ni měly jen malý vliv.
Vliv má také americká populární kultura a móda. Většina významných médií je americká. Velká pozornost se věnuje trendům ve Spojených státech amerických, na ostrově Svatý Martin nebo v hlavním městě Portorika, San Juanu.
Vojenský přístav English Harbour a jeho loděnice na Antigue je od roku 2016 památkou světového kulturního dědictví.
Kuchyně Antiguy a Barbudy je podobná ostatním karibským kuchyním. Mezi typické suroviny patří zelenina, brambory, rýže, tropické ovoce, maso, ryby a mořské plody.[20] Národní pokrm je fungie, směs kukuřičné mouky a okry, podobná polentě. Příklady dalších jídel a nápojů: callaloo, pokrm, jehož základem jsou dušené listy taro; pepperpot, dušené maso se zeleninou; roti, taštička plněná kari; ducana, směs z batátů a kokosu; tamarind balls, sladkost z tamarindu; johnnycake, chléb z kukuřičné mouky; rum; ovocné šťávy; pivo; ting, grepová limonáda.[20]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ anglicky Antigua and Barbuda, antiguskou a barbudskou kreolštinou Aanteega an' Baabyuuda
- ↑ Tento přístav a jeho loděnice na Antigue je od roku 2016 památkou světového kulturního dědictví UNESCO.
- ↑ Popř. třetí za Svatým Vincencem a Grenadinami, které mají přibližně stejný počet obyvatel jako Antigua a Barbuda.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Antigua and Barbuda [online]. [cit. 2025-05-31]. Dostupné online.
- ↑ For first time in 300 years, Barbuda is empty. CNN [online]. [cit. 2017-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Vlajka Antiguy a Barbudy na Flags of the World
- 1 2 3 4 5 Antigua and Barbuda. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-27. (anglicky)
- 1 2 Antigua and Barbuda | History, Geography, & Facts | Britannica. Encyclopedia Britannica. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-15. (anglicky)
- ↑ STURGES-VERA, Karen. Islands of the Commonwealth Caribbean: a regional study. Redakce Meditz Sandra W.. Washington, D.C.: Federal Research Division, Library of Congress, 1987. Dostupné online. OCLC 49361510 Kapitola Antigua and Barbuda: Geography, s. 435–437. (English)
- ↑ HANNA, Jason; STERLING, Joe; ALMASY, Steve. Hurricane Irma: Powerful storm blamed for three deaths. ABS TV Radio Antigua & Barbuda. CNN, 6 September 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2018.
- ↑ PANZAR, Javier. Hurricane Irma leaves Caribbean islands devastated [online]. 9 September 2017 [cit. 2017-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 September 2017.
- ↑ Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194. [s.l.]: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2023. Dostupné online.
- ↑ Global Forest Resources Assessment 2020, Antigua and Barbuda [online]. Dostupné online.
- ↑ 2000 ROUND OF POPULATION AND HOUSING CENSUS DATA ANALYSIS SUB-PROJECT [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 August 2016.
- ↑ Population projection at mid-year estimates 2011 to 2025 [online]. Dostupné online.
- ↑ World Bank Open Data. World Bank Open Data [online]. [cit. 2026-01-26]. Dostupné online.
- ↑ 2011 Population and Housing Census. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Q48 Ethnic [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 December 2024.
- ↑ The Laws of Antigua and Barbuda [online]. [cit. 2025-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 January 2025. (anglicky)
- ↑ Antigua and Barbuda Creole English | Ethnologue [online]. 2016-10-07 [cit. 2025-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 October 2016.
- ↑ MCDONALD, Natalie. Language Hegemony in Education: An Antiguan Perspective. [s.l.]: [s.n.], May 2012. Dostupné online.
- ↑ THOMAS, Arthur. Estimated main languages of the Antiguan and Barbudan population [online]. 2025-02-11 [cit. 2025-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 World Travel Guide [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antigua a Barbuda na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Antigua a Barbuda ve Wikislovníku- Oficiální webové stránky vlády (anglicky)
- CIA. Antigua and Barbuda - The World Factbook [online]. [cit. 2026-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-27. (anglicky)
- Antigua and Barbuda [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky)
Autoritní data  |
|
|---|