Ferenc Liszt slaví jubileum. S Čechami ho pojí skladba, pro niž sedl na lep dobové dezinformaci

Píseň pro tento den: Ferenc Liszt – Hussitenlied (Husitská píseň), 1840. Před 210 lety se narodil jeden z nejslavnějších skladatelů i interpretů 19. století. S Čechami ho pojí skladba, pro niž sedl na lep dobové vlastenecké „dezinfo scéně“.

V roce 1840 slavný Liszt koncertoval v Praze. K té příležitosti složil skladbu Husitská píseň, v níž použil melodii z oblíbené české písně Těšme se blahou nadějí. O té mu bylo řečeno (a uvádělo se to i v tisku), že se jedná o starou českou skladbu z 15. století spojenou s husity. Byla také označována za „druhou českou hymnu“.

Skutečnost však byla jiná. Píseň nebyla stará stovky let, ale asi patnáct let. Složil ji v polovině 20. let 19. století uznávaný pěvec a skladatel Josef Theodor Krov. Jenže chuť připomenout si heroickou historii byla pro obrozenecké Čechy příliš lákavá. Je možné, že za husitskou ji označil sám autor textu Václav Hanka, a vytvořil tak další mystifikaci. Češi ji považovali za autenticky husitskou i poté, co se k autorství přihlásil Krov sám.

Později měla oslavovat polské povstání z roku 1831, tiskem byla vydaná nejprve v Německu s trojjazyčným textem. Časopis Český lid uvádí: „Do Prahy dostala se teprve r. 1846. Na koncertní pódium uvedl ji basista K. Strakatý jakožto ‚husitskou píseň z XV. století‘. Píseň záhy se rozšířila. A bylo mnoho lidí, kteří v ní spatřovali skutečnou píseň husitskou, ač píseň nemá ani nejmenší známky staré hudby.“

Liszt chtěl tedy na svém koncertování v Čechách složit hold našim husitským tradicím, ale rozvinul pouze motiv novodobé lidovky. Nebyl v tom sám. Stejný hudební motiv si vypůjčil také významný irský skladatel Michel William Balfe pro svou operu The Bohemian Girl (Cikánka) v roce 1843. Romantický příběh z prostředí cikánů žijících v tehdejším Rakousko-Uhersku má k Čechám jen nepřímou vazbu, slovo „bohemian“ zde není označením geografickým. Melodie znovu zazní také v kuriózní komediální filmové adaptaci The Bohemian Girl z roku 1936, ve které hrají (nově dopsanou) roli rakousko-uherských cikánů Laurel a Hardy (!).